Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Deutsch
  • English

Obsah

HISTORIE OBCE POLERADY

Původně "Poljuradi" - název byl odvozen ze staročeského spojení "rádi za pole" ve vazbě přídavného jména "rádi - radi" s 3. pádem podstatného jména (pole - polju). Jazykovou modifikací a obecným vývojem českého jazyka se ve 13. století název vypuštěním hlásky "j" změnila na "Polurad", resp. "Polurady", a ve století následujícím na "Polirad" (Polirady, Polirády). Název obce byl později přizpůsoben místopisné jazykové normě a začal se používat moderní tvar Polerady (stejně jako např. Počerady). V průběhu historie obce se objevil ještě tvar "Polehrad" (Polehrady), u kterého došlo k posunutí významu nahrazením přídavného jména "rád" podstatným jménem "hrad".

První písemná zmínka o Poleradech je uvedena v listině českého krále Václava I. z roku 1250, kterou klášteru oseckému daroval část vsi. V roce 1254 konfirmuje toto darování Václavův syn Přemysl Otakar II.
Druhá část obce, která oseckému klášteru nepatřila, byla statkem vladyčím, což dokumentuje prohlášení Machka z Havraně z roku 1381 v královském městě Žatci. Toto prohlášení je zajímavé i tím, že je v něm
zmíněna jistá Anna z Polerad. Před rokem 1393 zdědil část majetku v Poleradech Petr ze Slavětína, po jehož smrti roku 1404 vznikl spor o dědictví mezi Janem Kacovcem z Vlkanic (Polerady v té době již patřily ke tvrzi ve Vlaknicích, kterou právě vlastnil Jan Kacovec z Vlkanic) a králem Václavem IV. Vlkanice s tvrzí zanikly v třicetileté válce (1618 - 1648) a jsou lokalizovány do místa nynějšího dvora Schmalzhof, kde jsou v budovách pozdějšího hospodářského dvora ukryty zbytky zdiva staré tvrze.
Za zmínku v souvislosti s událostmi 15. století stojí ještě fakt, že roku 1425 náleželo pět polehradských poddaných k mosteckému hradu. Z dochovaných materiálů je dále patrné, že v polovině 15. století byly Polerady vlastnictvím města Žatce, které je roku 1454 postoupilo, se čtrnácti poddanými, královské komoře. Později královská komora Polerady darovala Vřesovcům a roku 1540 se obec dostala do držení Bartoloměje
z Velebudic, tehdejšího majitele tvrze ve Vlkanicích, jehož potomci Křenové z Velebudic připojili Vlkanice s Polerady ke Koporči. Majitelem statku se roku 1568 stal Zikmund Šmolc ze Šmolcu, po němž údajně Němci pojmenovali Vlkanice Schmalzhofem (Šmolchofem - Šmolchovým dvorem). Od roku 1637 vlastnil Polerady, jako součást postoloprtského panství, hrabě Václav Michna z Vacínova. Za jeho panství, přesněji roku 1654, zde bylo dvanáct sedláků a deset chalupníků, kteří dohromady
obhospodařovali 927 strychů polí. V roce 1669 získali panství Postoloprty, včetně Polerad, hrabata ze Sinzendorfu, kteří je drželi až do roku 1692, kdy je prodali do vlastnictví Ferdinandovi, knížeti ze Švarcenberku. Švarcenberkové zůstali vrchností v Postoloprtech a tím i v Poleradech až do nedávné minulosti. V roce 1719, za Adama Františka ze Švarcenberka, bylo u Polerad objeveno a záhy v režii samotného knížete i dobýváno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila hlavně za Josefa Adama ze Švarcenberka po roce 1770. Jako jinde, i zde se patrně uhlí kopalo v nehlubokých, nicméně hlubinných dolech se šachtami obdélného průřezu, z nichž se razily různými směry chodby přímo v uhlí, které se pak nosilo v putnách k jámám a na povrch se dopravovalo obvykle rumpály. Na výchozech uhelné sloje se uhlí dobývalo převážně povrchovým způsobem. V průběhu 19. století bylo v okolí Polerad nejméně osm dolů. Na počátku 20. století se stala nejvýznamějším dolem Moravia, v roce 1942 připojená k šachtě Mariana ve Skyřicích. U Polerad pracovala též cihelna, produkující ročně 50.000 cihel a střešních tašek. Vedle hornictví a cihlářství bylo hlavním zdrojem obživy místních obyvatel zemědělství,reprezentované především pěstováním chmelu a existencí šesti velkých statků. V roce 1890 došlo po správní stránce k osamostatnění Polerad, když předtím od roku 1849 patřily spolu s Kamennou Vodou k místní obci Židovice. Na konci 19. století měly Polerady včetně švarcenberského dvora
Schmalzhof 53 domů a 364 obyvatel. Poleradské děti chodily nejprve do trojtřídní školy v Lišnici, pozděj pak byla postavena dvojtřídní obecná škola přímo v Poleradech.


POLERADY V DATECH A ČÍSLECH
1425 - platilo pět sedláků jako poddaní hradu Hněvín jednu kopu 25 grošů
1455 - část Polerad patřila k hradu Hněvín
1559 - Polerady byly součástí postoloprtského panství
1564 - v Poleradech byli registrováni: 1 kovář (obecní), 1 švec (podruh), 8 nádeníků (mlatců), Polerady mají chmelnice na 1 věrtel
1654 - soupis selské půdy
1708 - kníže Fládovský zakoupil dvůr v Poleradech od Jana Udrčského z Udrče za 1520 zlatých
1720 - začátkem roku se v okolí Třískolup a Polerad začalo těžit uhlí
1754 - poblíž obce byl rybník zvaný Jezero (již vysušený), mezi Polerady a Koporčí byl kamencový lom
19.10.1756 - 500 Prusů vtrhlo do Polerad - Třískolup a odvleklo 9 koní a 300 kusů hovězího dobytka
1787 - k tomu datu bylo v Poleradech 38 č.p.
1828 - stav se zvýšil na 42 č. p. a 187 obyvatel postoloprtského panství, Polerady mají největší pozemkovou údržbu (škola, důl, poblíž byl vrchnostenský Masný dvůr - Schmalzhof)
1846 - 42 č. p. a 198 obyvatel, škola se dostala pod obecní patronát a v obci je hostinec



Vývoj počtu obyvatel a domů



ROK

POČET OBYVATEL
POČET DOMŮ

1850 233 NEUVEDENO
1869 308 46
1880 347 46
1890 364 53
1900 452 57
1910 483 71
1921 526 73
1930 628 104
1950 356 96
1961 333 75
1970 274 72
1980 207 73
1990 150 61
2000 214 79