Historie

HISTORIE OBCE POLERADY

Původně "Poljuradi" - název byl odvozen ze staročeského spojení "rádi za pole" ve vazbě přídavného jména "rádi - radi" s 3. pádem podstatného jména (pole - polju). Jazykovou modifikací a obecným vývojem českého jazyka se ve 13. století název vypuštěním hlásky "j" změnila na "Polurad", resp. "Polurady", a ve století následujícím na "Polirad" (Polirady, Polirády). Název obce byl později přizpůsoben místopisné jazykové normě a začal se používat moderní tvar Polerady (stejně jako např. Počerady). V průběhu historie obce se objevil ještě tvar "Polehrad" (Polehrady), u kterého došlo k posunutí významu nahrazením přídavného jména "rád" podstatným jménem "hrad".

První písemná zmínka o Poleradech je uvedena v listině českého krále Václava I. z roku 1250, kterou klášteru oseckému daroval část vsi. V roce 1254 konfirmuje toto darování Václavův syn Přemysl Otakar II.
Druhá část obce, která oseckému klášteru nepatřila, byla statkem vladyčím, což dokumentuje prohlášení Machka z Havraně z roku 1381 v královském městě Žatci. Toto prohlášení je zajímavé i tím, že je v něm
zmíněna jistá Anna z Polerad. Před rokem 1393 zdědil část majetku v Poleradech Petr ze Slavětína, po jehož smrti roku 1404 vznikl spor o dědictví mezi Janem Kacovcem z Vlkanic (Polerady v té době již patřily ke tvrzi ve Vlaknicích, kterou právě vlastnil Jan Kacovec z Vlkanic) a králem Václavem IV. Vlkanice s tvrzí zanikly v třicetileté válce (1618 - 1648) a jsou lokalizovány do místa nynějšího dvora Schmalzhof, kde jsou v budovách pozdějšího hospodářského dvora ukryty zbytky zdiva staré tvrze.
Za zmínku v souvislosti s událostmi 15. století stojí ještě fakt, že roku 1425 náleželo pět polehradských poddaných k mosteckému hradu. Z dochovaných materiálů je dále patrné, že v polovině 15. století byly Polerady vlastnictvím města Žatce, které je roku 1454 postoupilo, se čtrnácti poddanými, královské komoře. Později královská komora Polerady darovala Vřesovcům a roku 1540 se obec dostala do držení Bartoloměje
z Velebudic, tehdejšího majitele tvrze ve Vlkanicích, jehož potomci Křenové z Velebudic připojili Vlkanice s Polerady ke Koporči. Majitelem statku se roku 1568 stal Zikmund Šmolc ze Šmolcu, po němž údajně Němci pojmenovali Vlkanice Schmalzhofem (Šmolchofem - Šmolchovým dvorem). Od roku 1637 vlastnil Polerady, jako součást postoloprtského panství, hrabě Václav Michna z Vacínova. Za jeho panství, přesněji roku 1654, zde bylo dvanáct sedláků a deset chalupníků, kteří dohromady
obhospodařovali 927 strychů polí. V roce 1669 získali panství Postoloprty, včetně Polerad, hrabata ze Sinzendorfu, kteří je drželi až do roku 1692, kdy je prodali do vlastnictví Ferdinandovi, knížeti ze Švarcenberku. Švarcenberkové zůstali vrchností v Postoloprtech a tím i v Poleradech až do nedávné minulosti. V roce 1719, za Adama Františka ze Švarcenberka, bylo u Polerad objeveno a záhy v režii samotného knížete i dobýváno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila hlavně za Josefa Adama ze Švarcenberka po roce 1770. Jako jinde, i zde se patrně uhlí kopalo v nehlubokých, nicméně hlubinných dolech se šachtami obdélného průřezu, z nichž se razily různými směry chodby přímo v uhlí, které se pak nosilo v putnách k jámám a na povrch se dopravovalo obvykle rumpály. Na výchozech uhelné sloje se uhlí dobývalo převážně povrchovým způsobem. V průběhu 19. století bylo v okolí Polerad nejméně osm dolů. Na počátku 20. století se stala nejvýznamějším dolem Moravia, v roce 1942 připojená k šachtě Mariana ve Skyřicích. U Polerad pracovala též cihelna, produkující ročně 50.000 cihel a střešních tašek. Vedle hornictví a cihlářství bylo hlavním zdrojem obživy místních obyvatel zemědělství,reprezentované především pěstováním chmelu a existencí šesti velkých statků. V roce 1890 došlo po správní stránce k osamostatnění Polerad, když předtím od roku 1849 patřily spolu s Kamennou Vodou k místní obci Židovice. Na konci 19. století měly Polerady včetně švarcenberského dvora
Schmalzhof 53 domů a 364 obyvatel. Poleradské děti chodily nejprve do trojtřídní školy v Lišnici, pozděj pak byla postavena dvojtřídní obecná škola přímo v Poleradech.


POLERADY V DATECH A ČÍSLECH
1425 - platilo pět sedláků jako poddaní hradu Hněvín jednu kopu 25 grošů
1455 - část Polerad patřila k hradu Hněvín
1559 - Polerady byly součástí postoloprtského panství
1564 - v Poleradech byli registrováni: 1 kovář (obecní), 1 švec (podruh), 8 nádeníků (mlatců), Polerady mají chmelnice na 1 věrtel
1654 - soupis selské půdy
1708 - kníže Fládovský zakoupil dvůr v Poleradech od Jana Udrčského z Udrče za 1520 zlatých
1720 - začátkem roku se v okolí Třískolup a Polerad začalo těžit uhlí
1754 - poblíž obce byl rybník zvaný Jezero (již vysušený), mezi Polerady a Koporčí byl kamencový lom
19.10.1756 - 500 Prusů vtrhlo do Polerad - Třískolup a odvleklo 9 koní a 300 kusů hovězího dobytka
1787 - k tomu datu bylo v Poleradech 38 č.p.
1828 - stav se zvýšil na 42 č. p. a 187 obyvatel postoloprtského panství, Polerady mají největší pozemkovou údržbu (škola, důl, poblíž byl vrchnostenský Masný dvůr - Schmalzhof)
1846 - 42 č. p. a 198 obyvatel, škola se dostala pod obecní patronát a v obci je hostinec



Vývoj počtu obyvatel a domů